Ukázala tělo. Fanoušci ji označují za dokonalé spojení krásy a síly
Julia Rene.FOTO: Profimedia.cz
Fitness nadšenkyně a profesionální kulturistka Julia Rene z Texasu fascinuje internet svým vyrýsovaným tělem, ale zároveň přiznává, že za tím stojí i psychicky náročná cesta. Osmadvacetiletá trenérka, kterou fanoušci označují za "dokonalé spojení krásy a síly", se svěřila, že po závodech často čelí krizi identity.
"Nikdo vám neřekne, že nejtěžší část kulturistiky není příprava, ale to, co přijde potom," říká Julia na svých sítích. Jen na Instagramu se blíží půl milionu sledujících.
Měsíce žije jako soutěžící, dře v posilovně a hlídá každý gram jídla. Odejde z pódia, je po soutěži a najednou vše skončí. "Ale člověk je víc než jen tělo, než číslo na váze nebo umístění. Síla zůstává, i když sláva zmizí," dodává Rene, která má za sebou roky cvičení.
Trénuje, inspiruje, někdy je i tvrdá. "Posilovna nenapraví to, čemu nejste ochotni čelit. Můžete trénovat tvrději, jíst čistěji, ukazovat se každý den, ale pokud je váš vnitřní hlas stále kritický, pokud se stále honíte za výsledky, je to jen náplast," snaží se ukázat Američanka, že jde o komplexní život, ne jen o život mezi činkami, v gymu.
Cvičení není jen o dřině, o překonávání se, o striktním tréninku. Pokud od těla něco chcete, musíte mu také vrátit. Pauza, regenerace. "Vaše tělo neroste z toho, že je někde strčeno do země, roste, když je podporováno. Odpočinek je to, co udržuje tělo udržitelné, ne něco, za co musíte cítit vinu," upozorňuje Rene.
Balanc, to je to správné slovo. Síla je síla. Disciplína je disciplína. Pracovní morálka je pracovní morálka. Tohle jsou silné vlastnosti, které vám pomohou uspět.
A jak je to s genetikou, se kterou se rodíme? "Dřív jsem o tom přemýšlela. Kdybych měla jen její metabolismus, její genetiku, její disciplínu, tak bych byla… Upřímně. Soustředila jsem se na to, co mi chybí, neviděla jsem, co už funguje. Změna spočívala v uvědomění. Vychází z výběru stavět s tím, co vám bylo dáno. Většina lidí nikdy zcela nedosáhne svého potenciálu. Ne proto, že by jim chyběl, ale proto, že jsou příliš zaneprázdněni sledováním někoho jiného. Každý chce jiné karty. Velmi málo lidí se rozhodne ovládat ruku, kterou drží," upozorňuje Rene, že jde o vás, ne o druhé.