Měl bomby, granát. Na konci jsem to chtěl strhnout na rvačku, přiznal Ducár
Pár dní volno a zase do tréninku...ZDROJ: archiv Vasila Ducára
Chtěl vyhrát, ale nebyl sám, soupeř měl stejný plán. Vasil Ducár v neděli přiletěl z týdenního pobytu v Londýně, který v sobotu završil deseti koly v ringu. Český boxer prohrál ve Wembley souboj o mezinárodní pás organizace WBA na body. Radoval se domácí Chris Billam-Smith. „Měl bomby, uměl to vyhazovat, měl granát. Z jeho strany to byl dobrý zápas,“ pochválil kvality Angličana jedenatřicetiletý Ducár.
Jak vidíte zápas s odstupem několika hodin?
Po zápase jsem byl strašně nasr.... a zklamej. Postupně vnímám ohlasy, asi to nebylo až tak hrozný. Měl jsem ohlasy hned od promotérů i od Eddieho (Eddie Hearn). Hodnotili jsme to (s trenéry), že to byl nejtěžší soupeř, kterého jsem měl. Byl nejšikovnější, dělal to dobře, do ničeho mě nepustil, k tomu byl velkej, silnej. Tohle jsem nečekal, myslel jsem, že ho přetlačím, podle mě nabral na metrák.
Proč jste byl naštvaný?
Naštvaný jsem byl sám na sebe, nedostal jsem se do svého tempa, nedělal jsem kombinace, které jsme si řekli. Měl jsem výkyvy, jedno kolo jsem udělal, druhé ne. Nešlo mi to. Myslel jsem, že to budu presovat, spíš pohyb... Zápas jsem ještě neviděl, musím se na něj podívat. Vím, že tam chvíli poskakoval, jako by nechtěl boxovat. Rozbíjel mi tlak, překvapilo mě, že dobře boxoval u těla, to jsem nečekal, v tom klinči byl dobrej.
Na zápas jste měl dva týdny, nechyběla kondice?
Na to se nechci vymlouvat. Kondici na deset kol mám furt, tu si udržuju, tady nebyla udělaná ta intenzita, co bych tam za poslední tři týdny nasekal. Tohle tady chybělo, abych tam skočil a měl více dynamiky.
Měl soupeř silný úder?
Měl bomby, uměl to vyhazovat, měl granát. Z jeho strany to byl dobrý zápas. Taky jsem si to užil, ale mrzí mě ty dvě počítání.
První bylo ve čtvrtém kole a druhé v šestém...
Byl jsem rozhozený, k tomu jsem něco chytnul, kdyby mě dobíjel, tak abych nedostal více úderů, tak jsem to poslal do kleku. Co se týče druhého počítání, trefil spodek, prostě ho trefil.
Od televize to vypadalo, že jste od osmého kola chytnul druhý dech, bylo tomu tak?
Já jsem nejdřív myslel, že jdu do sedmého kola, ptal jsem se a řekli mi, že je devátý, tak jsem si řekl, že musím jít vabank. Už jsem tam šel potom otevřený, chtěl jsem ho trefit. On už pak ani nechtěl, lítal tam. Chtěl jsem to na konci ještě strhnout na nějakou rvačku, abych ho chytl, ale nechtěl. Chtěl jsem ho ukončit, pokusit se o to, jinak to ani nešlo.
Jak jste viděl soupeře, měl toho dost?
Přišlo mi od třetího kola, že chodil a dýchal. Říkal jsem si, to nevydrží, v šestém odejde, ale pak to uhrál dobře na nohách. Byl dlouhý, dobře uhýbal a svazoval to. Byl to dobrý soupeř.
Vy jste ho tam taky ale nachytal...
Chytil jsem ho vícekrát, ale zase to dobře svázal. Jakmile inkasoval, svazoval to. Dělal to zkušeně, nic nenechal náhodě.
Co dál po této bitvě?
Odpočineme si, na místě říkali, že mě pozvou znovu. Svět nekončí, spadnul jsem na 39. místo. Nehroutím se. Je blbý, že v boxu nejsou druhá místa. Píše se o jiných sportovcích, kdyby byli na 39. místě na olympiádě, tak se o nich píše, já jsem teď 39. na světě, ale lidi mají zafixováno, že jsem prohrál. Ale tady není to uvědomění, že to je s těmi nejlepšími na světě. Nejsou druhý místa, tak to vypadá blbě.
Co teď vzít „lehčí“ dva soupeře a vylepšit skóre?
Uvidíme, asi by to chtělo dát zpátky, aby mohla přijít třeba i titulová bitva, což se může stát. Většinou bývá podmínka, že poslední zápas by měla být výhra.