Stříbrná medaile v Číně. Byla jsem opravdu dojatá, kolik lidí mi psalo, přiznala česká zápasnice
16.08.2025
Autor: Libor Kalous
Klára Strnadová (vlevo) při vyhlášení na Světových hrách.FOTO: ČOV/Barbora Reichová
Tři týdny přípravný kemp v Thajsku, poté týden v Číně na Světových hrách. Vrcholem byly tři zápasy kickboxerky Kláry Strnadové. Výhra, výhra a porážka ve finále. Češka chtěla zlato, nakonec brala stříbro. Krátce po boji smutek, po čase uvědomění, že tohle je velký úspěch. "Strašně lidí mi gratulovalo, byla jsem opravdu dojatá, kolik lidí mi psalo, přálo. Možná mi to ještě nedošlo," řekla Strnadová po příletu do Prahy pro kaocko.cz.
Kláro, jste zpátky v Česku, od finále už uběhly desítky hodin, jak berete s odstupem času druhé místo?
Je to i není zklamání. Pro mě osobně to je zklamání, já jsem chtěla zlatou medaili. Pokud to vezmu z pohledu kickboxu, je to velký úspěch.
Pro vás osobně největší úspěch?
Asi ano, pere se to ve mně s mistrovstvím světa, ale Světové hry jsou víc, ty jsou jednou za čtyři roky.
Ve finále jste prohrávala, třetí kolo byla hra vabank...
Tam už mi Zdenda řekl (trenér Zdeněk Švamberk), že do toho musím vletět. Soupeřka celé třetí kolo odcouvala. Ona to dělá pořád. Ona naboduje první kolo a pak už ustupuje a snaží se udržet náskok, pak ji člověk musí nahánět. Měla jsem jí začít nahánět už ve druhém kole.
Byla jste nervózní z finále?
Ani ne. Já jsem s ní prohrála už dvakrát, mohla jsem jen získat. Chtěla jsem si finále užít, ale chtěla jsem zlatou tečku.
Jaké byly Světové hry v Číně?
Měli to fakt podchycený, to se nedá srovnat s Alabamou, kde jsme byli minule. V Číně bylo všechno zorganizované, vše na čas, byla jsem nadšená.
Co ubytování, jídlo?
Bydleli jsme v hotelu, opravdu pěkný hotel, jídlo luxusní, takže já byla opravdu spokojená.
Vy zápasíte ve váze do 52 kilogramů, musela jste hubnout do zápasů?
Ani ne. Před Čínou jsme byli tři týdny na kempu v Thajsku, tam jsem něco zhubnula, pak jsem si váhu už jen hlídala. Žádné vany, po zápase jsem se třeba jen méně najedla.
V Číně jste byli týden, byl čas i na mimosportovní záležitosti?
Moc nebyl. Byli jsme jen ve sportovní vesnici a byli jsme se podívat v obchoďáku, který má být snad největší na světě. Fakt obrovský. Mohli jsme jít kamkoliv, nebyly žádné restrikce, ale hlavní byl trénink a zápasy.
Jaké máte reakce na druhé místo?
Pozitivní, strašně lidí mi gratulovalo, byla jsem opravdu dojatá, kolik lidí mi psalo, přálo. Možná mi to ještě nedošlo, ozvali se i lidi, o kterých jsem dlouho neslyšela, bylo to opravdu hezký, děkuji jim.
Je vám třicet, je vašim plánem za čtyři roky opět jet na Světové hry?
Pokud se kvalifikuju, tak bych chtěla mít další šanci, šanci bojovat o zlato. Do té doby amatéry a více se zaměřit na profi scénu, doufám, že po stříbru přijdou nějaké nabídky. Snad si toho úspěchu někdo všiml, ale i my budeme oslovovat organizace, jestli bude zájem.
V pátek jste přiletěla, po měsíci jste doma, co bude teď?
V pondělí jdu do práce, od tréninku bych chtěla týden oraz, pak zase trénink, za měsíc už mám profi zápas.