Bujaré oslavy šampiona Hály. K snídani padlo čtrnáct flašek vína
14.11.2025
Autor: Barbora Poláková
Josef Hála. FOTO: Bare Knuckle Fighting Championship
Pro mnoho lidí je Josef Hála týpek, který se zjevil odnikud, jel do Říma a vrátil se se šampionským pásem BKFC přes rameno. Ze všech videí a rozhovorů bylo však jasné, že za to umí vzít nejen v ringu. V podcastu Brichtalk s Leem Brichtou popsal své bujaré oslavy vítězství, které nastaly téměř okamžitě.
Zápas o evropský titul největší organizace boxu bez rukavic nepodcenil. Pohodář a frajer, který se umí bavit, ale pro tuto chvíli se zaměřil na jediný cíl. Přípravu vzal do detailu a poctivě. "Čtrnáct dní před zápasem jsem úplně přestal žrát tabáky. Nechtěl jsem podcenit vůbec nic, nevím, jestli to má vliv na fýzu, jak se ti zvedne tep. Nevím. Raději jsem to vyřadil," prozradil poctivý přístup v přípravě.
Okamžikem vítězství však abstinence od žvýkacího tabáku byla ukončena. "Ani mi to nechybělo, ale po zápase jsem to tam hned začal ládovat, asi jsem chtěl, aby mě to trochu zamotalo," smál se Hála.
A tím to zdaleka nekončilo. "Oslavy byly dobrý. Po zápase jsem byl na vyšetření u doktorů a pak hned bum, flašky. Už to jelo. Dal jsem si chvilku odpočinku a jelo to dál. K snídani se dalo asi čtrnáct flašek vína, pak pokračování na hotelu a dobrý," naznačil divokou šampionskou party.
"Procitnul jsem na letišti, když kluci panikařili, že mě nepustí do letadla. Trochu jsem se vydýchal, dal jsem si jedno zdravotní pivko k jídlu a byl jsem dobrej," řekl ke krátkému 'vystřízlivění' zápasník.
Mnohé napadá jedna a ta samá otázka. Jak moc bolí zápas v boxu bez rukavic? Adrenalin udělá své, utlumí bolest a žene vás kupředu vstříc dalším zásahům. Ale neudělá z člověka necitlivé monstrum.
"V zápase jsem necítil, že mám vykloubený prst. Ale každý úder, co jsem chytnul, jsem cítil. Když máš velké rukavice, tak to spíš brní, ale tohle prostě bolí. Nevnímáš to tak, ale když se na to kouknu zpětně, tak jo. Adrenalin funguje, ale ne tak, že bys byl nezničitelnej," přiblížil Hála své zkušenosti zápasníkovi KSW.
Navíc po zápase adrenalin opadne a to co nebolelo, začíná být cítit. To co bolelo, bolí třikrát více. "Vůbec si neuvědomuješ, že ti to škrtal přes ramena. Druhej den ležíš doma, otáčíš se a zjistíš, že tě trefil i do žeber. Ruce jsem měl oteklý, brněly mě. Vždycky mě to vzbudí," přibližuje krušné dny po zápase Hála.
Dnes už jsou bolístky z velké části zahojeny a boxera bez rukavic už svrbí ruce. "Už mi trénink chybí, už si házím s rukama, rameny. Když jdu po ulici, tak si říkám, že mě snad nikdo nevidí, by si jinak lidi mysleli, že jsem deb…Těším se na režim," řekl o víkendu pro kaocko.cz.