Když to miluješ, trénuješ i o půlnoci v kuchyni. Česká boxerka a kanadský sen
11.11.2025
Autor: Libor Kalous

Lenka Volejníková (vlevo) se soupeřkou po vážení.FOTO: se souhlasem Lenky Volejníkové
Přišla nabídka na zápas, přišla šance, která se neodmítá. Jenže vše nebývá tak snadné. Dostat se do cíle, to je někdy maraton, který se musí zvládnout ve sprinterském tempu. Tohle prožívala několik týdnů česká boxerka Lenka Volejníková, která před pár desítkami hodin bojovala v Kanadě, kde se postavila domácí boxerce, která je před branou světové elitní desítky. Jak celý tento sportovní a cestovatelský příběh vznikl? Tady je pohled Lenky Volejníkové.
"Dostala jsem nabídku asi před měsícem a půl. Chvíli to trvá, než to celé proběhne schvalovacím kolečkem a dostanete stoprocentní stanovisko. Až pak se teprve může jet.
Na zápas jsem okamžitě kývla, protože Kanada? Byl to můj obrovský sen se tam podívat. A pak Jessica Camara! Velká hvězda lehké váhy, světová dvanáctka. Její poslední zápas byl na galavečeru Jake Paula v Madison Square Garden v New Yorku se Chantelle Cameron.
Pohled trenéra Daniela Táborského "Právě se vracíme z Kanady, kde Lenka Volejníková nastoupila do 6kolového zápasu proti světové dvanáctce. Lenka předvedla skvělý výkon proti velmi silné soupeřce. A i když prohráváme na body, zaslouží obrovský respekt. S ohledem na to, že Lenka zvládá trénovat vedle práce, studia a péče o čtyřletého syna. Často trénovala doslova v kuchyni, takže byl to výkon, který zaujal i publikum a sklidil pozitivní ohlasy." |
Vše jsme řešili a kanadská strana mě potvrdila! Jupí! Bylo to naprosto famózní dostat kladné stanovisko. Až na pár háčků, že jsem ještě předtím měla už termín zkoušek zbrojního průkazu.
A také jsem věděla, že koncem října budu končit policejní základní odbornou přípravu, kterou jsem studovala sedm měsíců a čekaly mě závěrečné zkoušky. A teď vyšel tenhle mega zápas.
Ale nešlo nejet. Hecla jsem to. Trénovala jsem, kde jsem viděla jen skulinku času. Běhala jsem, kde se dalo. Dřela o obědových pauzách mezi učebními bloky. Trenéři mi časově vycházeli vstříc.
Pokud tréninky nevyšly, což se i občas stalo, protože jsem také máma čtyřletého syna a s dětmi prostě víme, že ne vždycky se dá dokonale plánovat. Kolikrát nezbyla jiná varianta, než postarat se o malinkého, dát ho spinkat a v jedenáct večer a někdy i o půlnoci nastal můj čas a mohla jsem tréninkově řádit v kuchyni.
Výsledek byl, zbroják hotový, škola taky a vystřihla jsem šest kol s tak silnou holkou!
Průběh zápasu byl asi takový, že první dvě kola jsem si ji hezky hlídala z ústupu. Ve třetím kole jsem tam zaspala a něco sežrala. Doteď ještě nevím co, ale vím, že to mělo grády. Ránu má strašnou. Mimo jiné. Čtvrté a páté kolo si nepamatuju a šestý už jsem byla zpátky. Samozřejmě soupeřka vyhrála právem, ale troufnu si říct, že jsem jí byla nepříjemnou soupeřkou. Takto se i v rozhovoru po zápase o mně vyjádřila, že jsem byla tvrdá.
Co dál? Naše další cesta je rozhodně odveta o profesionální český titul s Johanou Rajmont, o což se snažíme již nějakou dobu. Naposledy nám bylo řečeno, že se připravuje na zápas v K-1 v Lucerně, že se chce teď soustředit na tuhle disciplínu. Jednohlasně jsme řekli, že to chápeme.
Ale pak na nás nedávno vypadlo, ze bude ještě do Lucerny Johana boxovat o titul v mé lehké váze s Natalií Poledníkovou (s Johanou máme mít odvetu v superlightu) a v lightu držím již nějakou dobu na serveru boxrec.com prvenství, ale ten titulák je jaksi celý beze mě. Ale. Všechno má svůj čas."
