Totální vyčerpání obra a bitvy mezi kapkami deště. To byl adrenalin v Pardubicích
06.09.2025
Autor: Libor Kalous
Ladislav Horák a Martin Quitt, tohle bylo drama.FOTO: CLMMA
Venkovní akce a bojové galavečery mají své kouzlo. Ale také možné útrapy, což poznal páteční event organizace CLMMA v Pardubicích, kde se odehrálo sedmnáct zápasů v MMA, boxu a kickboxu. Klec pod otevřeným nebem a žádná střecha, což v případě deště je problém. A v Pardubicích byl, občas se čekalo, sušila se podlaha. Málem nedošlo na hlavní zápas. Tohle byl adrenalin navíc.
Při jednom zápase se rozhodčí ptal, jestli chtějí zápasníci dále v boji pokračovat. Mokrá podlaha, déšť, občas to bylo trochu krasobruslení. Byli stateční, takový zážitek si nenechali ujít.
Hlavní zápas obstarali Ladislav Horák a Martin Quitt. Střet těžkých vah, souboj, kde Horák měří 205 centimetrů a váží 135 kilogramů. Bývalý reprezentant v basketbalu se na začátku roku rozhodl, že se vrhne na bojové sporty. Až do Pardubic byl v zápasech úspěšný. Pod otevřeným nebem prožil těžké časy, fyzicky si sáhl na dno.
Sušení podlahy, déšť se vracel, součást pátečního večera. Pauza kvůli dešti přišla také před hlavním duelem.
Po patnáctiminutové pauze poslední dva bojovníci nastoupili. Boj těžkých vah. Jako první vkročil do klece Martin Quitt. Poté napochodoval jeho soupeř, který nešel přehlédnout. "Dovolím si tvrdit, že třičtvrtě publika přišla na něj," řekl komentátor přenosu Tomáš Kvapil.
Jenže zase ten déšť. Podlaha nebyla v ideálním stavu, což všichni viděli, oba bojovníci si ji prohlíželi, nebyli spokojeni, špatná stabilita, kluzká podlaha, což nakonec vedlo k tomu, že organizátoři si vzali ještě pět minut na vysušení podlahy.
Zápasníci odešli z klece a bylo tu další čekání. Poté nastoupilo do klece až deset lidí a ti snažili o zázrak. Podařilo se, oba bojovníci souhlasili, že k zápasu nastoupí.
Horák nastoupil, tlačil, trefoval a ukazoval svá kladiva. Soupeř ale uměl nepříjemně kopnout. Rány a kopy jako když kopne kůň, ale Quitt držel, na konci prvního kola šel na podlahu, vítěz tohoto kola byl jasný - Horák.
Udýchat 135 kilogramů a předvádět silový boj, to stojí kyslík, tohle byl Horákův případ a taky problém. Urve Horák výhru na sílu a agresivitu? Nebo si Quitt počká na zlatý úder?
Dva kopy do rozkroku, oba na zemi po výměně, kde oběma docházel dech. Quitt dostal nakonec bod dolů, to samé Horák, pak se jelo dál, ale Horák sotva stál na nohou. Druhé kolo oba dobojovali, šli do třetího, otázkou bylo, jestli přežijí, fyzická vyčerpanost byla na kritické hranici. Horákova kontrolka rudě blikala.
Poslední kolo. Quitt hecoval ještě diváky, vypadal lépe. Horák sotva stál, ale trefil zadní a Quitt šel do počítání. Jelo se dál a Horák sázel rány, ale stále nepřicházel konec, velká šance pro rivala, protože Horák byl počítaný. Klíčový moment. Už nevstal, konec. Quitt vyhrál na totální fyzické selhání soupeře. Pokud by Horák vydržel, vyhrál by, ale nevydržel, výhru bral Quitt a Horák ještě dlouho ležel na podlaze klece, kde se sbíral z totálního vyčerpání.
Poražený nedošel ani na vyhlášení, neměl síly. Zápas šel za ním, ale fyzička rozhodla, nevydržel, což přineslo výhru soupeři, který dokázal využít svou šanci. Takové jsou bojové sporty. Velikost není někdy vše.
